Archiv aktualit

Národní akademie věd USA (National Academy of Sciences – NAS) je jednou z nejprestižnějších vědeckých institucí na světě. Při výročním zasedání ve dnech 25.–27. dubna 2025 uvítala jako nového člena Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Parazitolog je jediným vědcem z České republiky, který je v současnosti jejím členem.

Jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů. Jak paměť funguje? A jak ji „hacknout“ ve svůj prospěch? Mrkněte do nového čísla popularizačního časopisu Akademie věd A / Easy.

„Když hraje Baník v Praze a okolí, nechybím,“ říká Pavel Baran. Sám ještě v dorostu hrával fotbal velmi dobře – a i když góly stříleli jiní, rád tvořil hru a rozdával finální přihrávky. Také v roli staronového předsedy Vědecké rady AV ČR připravuje vědcům a vědkyním co nejlepší šance, aby se prosadili. Proč se podle něj může Akademie věd ČR po letech ocitnout znovu v ohrožení?

Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? „Chceme pochopit, proč jsou někteří běžní, zatímco jiní vzácní,“ říká Pável Matos Maraví, peruánský entomolog působící v Biologickém centru AV ČR. O ochraně létajících krasavců hovořil pro čtvrtletník A / Magazín.

Česká odpadová politika spoléhá do velké míry na technická a ekonomická řešení. Obsahy popelnic zpravidla chápeme jako problém a hrozbu – třeba pro životní prostředí. Anebo o nich naopak uvažujeme jako o byznysové příležitosti – v případě odpadového hospodářství. Přitom v jiných zemích probíhá pestřejší diskuze, která zahrnuje také sociální či historické souvislosti. Nový úhel pohledu na téma nabídl seminář Neviditelné životy odpadu, který se konal v úterý 29. dubna 2025 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Psal se červen 1925 a na III. nádvoří Pražského hradu se shromáždili archeologové, dělníci a další pracovníci, aby společně provedli historicky první výkop vedený tehdejším Státním archeologickým ústavem. Tento prvotní, ikonický krok následně přinesl zcela nové informace o stavební podobě hradního komplexu v raném a vrcholném středověku. Století systematického výzkumu jedné z nejvýznamnějších historických památek naší země oslaví pražský Archeologický ústav AV ČR několika zajímavými akcemi.

První článek v Živě jí vyšel v roce 1972, nejnovější o více než padesát let později. Nyní za rozvoj populárně-naučného časopisu získala Jarmila Kubíková Cenu Antonína Friče. Ocenění jí 28. dubna 2025 předala bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Ceny časopisu Živa v dalších kategoriích převzali ve vile Lanna v pražské Bubenči také další autoři.

Za pomoci zlata a diamantů se snaží zpřesnit optickou mikroskopii a objevuje přitom skryté zákonitosti nanosvěta. Se stejnou vervou čeří vody české vědy a boří v ní stereotypy – například, že si žena musí volit mezi dětmi a prací. I o tom se Vladimíra Petráková z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR rozpovídala v rozhovoru pro aktuální číslo oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Antické mýty oslovují čtenáře dodnes. Zaujaly také porotu Magnesie Litery. Cenu NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu tak 24. dubna 2025 převzala Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR za knihu Řecké mýty v literární a výtvarné tradici. Publikaci vydalo její pracoviště společně s Nakladatelstvím Academia.

Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování získal Paul Nakane Prize, která se uděluje jednou za čtyři roky.